KÁVA

Káva neodmyslitelně patří k nápojům, které nesmí chybět v nápojovém lístku žádné restaurace. Díky svému smyslnému aroma a jedinečné chuti se stala pomyslnou třešničkou na dortu po vydatném hlavním chodu. Hojně připravovaná není ale jen v restauracích a kavárnách. Mnozí z nás si ji rádi dopřávají i v pohodlí domova, a to dokonce z automatických kávovarů a presovačů. Není tedy divu, že se povědomí o kávě, její kvalitě a způsobech přípravy výrazně zlepšilo a chutě zákazníků již není tak snadné uspokojit. V následujících řádcích si proto posvítíme na hlavní rozdíly mezi jednotlivými druhy a prozradíme vám, na co si jako zákazník či majitel kavárny dát ohledně kávy pozor.

Historie kávy napříč staletími

První historické zmínky o kávě sahají až do 6. století a potvrzují, že původem káva pochází z Etiopie, kde divoce roste. Kávová zrna se zprvu žvýkala a až později, kdy se dostala při válečných taženích do Jemenu a odtud do Arábie, se z nich začala připravovat káva. Arábii lze tedy pokládat za místo vzniku kávy jako nápoje. K tomu ale došlo až v období 13. a 14. století. Kdy přesně není známo. Podle některých pramenů v té době dokonce začaly na arabském poloostrově vznikat první kavárny, které sloužily jako útočiště pro poutníky. Zde také káva získala své pojmenování odvozené z arabsko-tureckého slova qahwah.

O rozšíření kávy do Evropy se zasloužili Holanďané na počátku 16. století, kterým se z Jemenu podařilo odvést sazeničku kávovníku. Zanedlouho na to se káva rozšířila do celé Evropy a vznik evropských kaváren na sebe nenechal dlouho čekat. Již v 17. století jsme si tak mohli kávu objednat například v Paříži, Londýně nebo pravděpodobně i v Praze.

Dnes se kávovník nejvíce pěstuje ve Střední a Jižní Americe, na jihu Asie a v Africe. Pro jeho úspěšné a výnosné pěstování jsou totiž potřeba stálé klimatické podmínky, dostatek vláhy, tepla a slunce. Z těchto tropických oblastí je pak káva rozvážena do celého světa.

Nejznámější druhy kávy: Arabica a robusta

Na světě existuje více jak 100 druhů kávovníků. Každému druhu vyhovuje trochu odlišné klima a celkové zemědělské podmínky. Mezi nejrozšířenější a na pěstování nejméně náročné druhy kávy patří arabica a robusta. Ze směsi právě těchto dvou kávových zrn si kávu pravděpodobně připravujete doma. Arabica a robusta totiž společně tvoří 98 % světové produkce veškeré kávy. Rozdíly mezi oběma druhy jsou ale značné, a to nejen z hlediska pěstování, ale i konečné chuti.

Jaké jsou rozdíly mezi arabicou a robustou?

Odlišnosti u obou druhů se projevují již při pěstování mladých rostlinek. Kávovníku arabskému vyhovují vyšší nadmořské výšky a nižší teplota, zatímco robusta vyžaduje podmínky zcela opačné. Rozdíl je patrný i na tvaru samotných kávových zrnek a chuti, což každý milovník kávy dovede okamžitě poznat. Arabica je chutnější, jemnější a má silnější aroma. Robusta má oproti tomu chuť drsnější, za což není na trhu s kávou příliš dobře ceněna. Z toho důvodu je také přidávána do směsí s arabicou, čímž snižuje cenu výsledné kávy.

Rozdíly můžeme spatřit také v množství kofeinu. Arabica ho obsahuje téměř o polovinu méně než robusta, což se podepisuje na účincích kávy. Pro lidské tělo je ale mnohem příznivější. Ve většině káv v obchodě, a především v těch rozpustných, můžete však narazit na vyšší podíl robusty. Důvod je jasný – robusta je na pěstování snazší, je více odolná vůči škůdcům, neztrácí tolik své aroma a její cena je tudíž mnohem nižší. Ovšem ani 100% arabica nemusí být zárukou kvality a výjimečné chuti. Záleží na plantáži, odkud káva pochází, pražení, čerstvosti mletí i distribuci. Příměs robusty může být navíc někdy žádoucí. Jde o to, co od své kávy očekáváte. Hledáte výraznou chuť a vyšší schopnost nabudit organismus, anebo si rádi vychutnáváte kávu po šálcích několikrát za den?